Hlavná strana
Fond na podporu umenia nenesie žiadnu zodpovednosť za úplnosť, správnosť a pravdivosť, ako ani za legalitu údajov uvedených v tejto časti webového portálu FPU. Všetky zverejnené informácie, v textovej, hypertextovej alebo obrazovej forme sú výlučnou zodpovednosťou prijímateľa finančných prostriedkov poskytnutých Fondom na podporu umenia, ktorý preberá zodpovednosť za zverejnené informácie súhlasom s podmienkami FPU a samotným zverejnením informácií na webovom portáli FPU.
V prípade zistenia, že boli prijímateľom finančnej podpory poskytnutej Fondom na podporu umenia zverejnené nevhodné alebo hanlivé informácie, ktoré sú v rozpore s pravidlami FPU, morálkou a etiketou, Fond na podporu umenia má právo takéto informácie okamžite odstrániť z tejto časti webového sídla. Nevhodný obsah zverejnených príspevkom môžete nahlásiť na e-mailovej adrese propagacia@fpu.sk.
Hranice spoločnosti - vylúčenie, pamäť, inklúzia
Pokračující válka na Ukrajině nás nutí zamýšlet se nad tím, kde jsou vlastně hranice Evropy. Nestačí se
přitom spokojit s tvrzením, že civilizační hranice Evropy jsou vyznačeny působením židovsko-
křesťanské kultury. Spíše se nabízí teze, že hranice Evropy jsou dány formujícím vlivem osvícenství.
Tuto tezi je možné ověřit na dílech dvou velkých filosofů osvícenství – Kanta a Montesquieho. První
předkládá své plány na dosažení věčného míru jako univerzalistický projekt, jenž klade své nároky na
všechny lidské bytosti. Vedle toho nastiňuje svoji vizi osvícenství jako vykročení člověka z jeho
nesvéprávnosti. Druhý naproti tomu ukazuje kontingenci všech lidských zákonů a místo požadavku
autonomie se spokojuje s konstatováním heteronomie lidského rozumu. Lidé jsou různí, říká
Montesquieu. Zatímco Kant staví na autonomii lidského rozumu a univerzalitě jeho zákonů,
Montesquieu zdůrazňuje heteronomii lidského rozumu a partikulárnost jeho zákonů. Díky tomu nám
umožňuje spatřit hranice Evropy a současně dává návod, jak je kriticky překračovat. Montesquieu je
autorem kritizujícím zaslepený eurocentrismus, kolonialismus, ale také vládu mužů nad ženami.
Sebekritika evropského myšlení v jeho díle není projevem slabosti, ale naopak je výrazem kulturního
a intelektuálního nadbytku. V každém případě se tu však ukazuje, že to není židovsko-křesťanská
kultura, ale teprve její kritická reflexe, co určuje civilizační prostor Evropy.
OZ Naplno
Celkový rozpočet:
9 920,00 €
Výška podpory:
9 000,00 €